Nejsi jen úzkostný člověk

My, kteří čelíme panické poruše, úzkostem nebo jiným psychickým obtížím, máme tendenci se těmito stavy definovat. V době, kdy moje úzkostná porucha dosáhla vrcholu, se moje identita stala tak úzce spjata s těmito pocity, že když se mě někdo zeptal, kým jsem, automaticky jsem odpovídala: "Jsem úzkostná." Nedocházelo mi, jak hluboce mě to pohltilo a jak pod mým skutečným já zůstávají skryté nesčetné kvality, které mě činí tím, kým skutečně jsem.

Je důležité si uvědomit, že **nejste jen úzkostní**. Úzkost je pouze jedna část cesty, kterou procházíte. Jste mnohem více než to. Jste ten, kdo se skrývá v hlubinách vašeho nitra – ten, kdo má v sobě sílu a potenciál, které teprve čekají na objevení.

Nevnímejte úzkost jako něco, co musíte potlačovat nebo se za to stydět. Přijměte ji jako součást sebe a svých emocí. Jste emotivní bytost, která dlouhou dobu zapomínala na své vlastní potřeby, protože jste se soustředili na příliš mnoho "důležitých" věcí. Tato porucha přišla, aby vás naučila pracovat se svými emocemi, starat se o sebe a pochopit, co je v životě skutečně důležité.

A víte, co je na tom krásné? Mnoho lidí nikdy nedosáhne této hluboké introspekce. I když je cesta obtížná, díky úzkosti se dostáváte do hloubky své duše. Dáváte si prostor poznat své silné a slabé stránky a začínáte vnímat sebe a svět kolem jinak. Možná pro některé budete "blázni", kterým ostatní nerozumí. Ale to je v pořádku; nepotřebujete schválení druhých, potřebujete především pochopit sebe sama.

Uvědomte si, kým skutečně jste. Nejste jen úzkostní lidé; vzpomeňte si, jakou dlouhou cestu jste už ušli. Jaké překážky jste zvládli. Neberte tuto životní zkoušku jako trest, místo toho ji vnímejte jako dar, který vás posouvá vpřed.

Během úzkostí jsem se začala postupně dostávat z kolotoče nepohody a tím jsem si uvědomila, kým doopravdy jsem. Objevila jsem své hodnoty, co mám ráda, a naučila jsem se mít ráda. Nejsem dokonalá, a nikdy nebudu, ale vím, že jsem upřímná a férová, a že se v životě nevzdávám jen tak.

Zjistila jsem, jak krásný může být svět kolem mě. Každé ráno, kdy vstanu, je darem; naučila jsem se dívat do slunce a vnímat jeho teplé paprsky nebo cítím vůni lučních květin, či pozoruji, jak se hladina vody jemně hýbe s každým větrem. Tohle nikdy jsem předtím nevnímala. 

Úzkost mě přivedla zpátky na zem a za to jsem vděčná. Jsem vděčná za každý pocit, za každou vizi, kterou nyní vnímám. Vidím svět jasněji a barvitěji, a to mě naučilo hlídat si své emoce a zpomalit. Je úžasné, jak zdravotní obtíže mohou změnit náš pohled na život a já si nemyslím, že bych nedokázala vnímat realitu tak, jak ji vnímám nyní, kdyby tato porucha nepřišla.

Přestaň se definovat jako úzkostná osobnost. To nejsi ty — je to jen dočasné zpomalení na tvé cestě, abys mohl lépe poznat sám sebe. Buď silný a otevři se možnostem, které život před tebou nabízí

Petra