Cesta k sobě v Jívové: Proč je bezpečné pustit své démony ven

Znáte ten pocit, kdy máte všeho právě tak akorát? Kdy se uvnitř vás ozývá tichý, ale naléhavý hlas, který říká: "Zastav se. Potřebuješ vydechnout." Nemusí jít o žádnou životní krizi, prostě jen cítíme, že potřebujeme vypnout ten neustálý kolotoč povinností a nároků na sebe sama. Potřebujeme si dovolit být chvíli slabé, být jen tak samy pro sebe a nic nemuset.

Nedávno jsem se rozhodla, že přesně tohle potřebuji. Odjela jsem do Jívové na Relaxačně-transformační YoGaiia Retreat pod vedením úžasné Káti a dnes vám chci vyprávět, proč to bylo jedno z nejlaskavějších rozhodnutí, které jsem pro sebe udělala.

Když se potkáme v tom, co nás bolí

Když jsem přijela do Jívové, poprvé po dlouhé době jsem nemusela "fungovat". Stačilo pár chvil a zjistila jsem, že v tom nejsem sama. Potkala jsem tam skupinu žen, které byly jako moje zrcadla. Každá jsme si nesly svůj vlastní batoh – někdo touhu po klidu, někdo potřebu najít svou hodnotu, někdo prostě jen únavu z toho, jak moc se snažíme být dokonalé.

Zjištění, že v tom nejsme samy, bylo nesmírně osvobozující. Najednou jsme nebyly jen ženy, které "musí", ale bytosti, které si konečně dovolily "být". V atmosféře, kterou Káťa dokázala vytvořit, jsem se cítila tak v bezpečí, že ze mě všechno to napětí, které jsem za poslední dobu dusila, prostě opadlo.

Transformace skrze YoGaiia: Víc než jen jóga

Metoda YoGaiia, kterou nás Káťa provázela, není o výkonu. Je to o hlubokém napojení. Káťa nás učila pracovat s tělem přirozeně – uvolňovat fascie, pracovat s dechem, který propojuje bránici s bedrokyčelním svalem, a hlavně: léčit traumata a napětí skrze pohyb a vědomý klid.

Při cvičení se začaly dít věci. Jakmile jsme začaly uvolňovat ty roky stažené a zablokované svaly, emoce se začaly valit ven. Bylo to nesmírně intenzivní – v rámci cvičení jsem hodně plakala, protože to, co bylo tak dlouho "zamčené" v mém těle, najednou nemohlo jinak než odejít. Bylo to očistné, syrové a nesmírně osvobozující. Po každém takovém "propuštění" jsem se cítila lehčí, jako bych ze sebe shazovala jednu starou vrstvu za druhou.

Jívová jako místo léčení

Ten víkend nebyl jen o "cvičení". Byly to momenty, které mi vrátily radost do života:

Koupání v řece: Ta čistá radost, kdy jsme jako malé holky prostě skočily do vody a nechaly starosti plavat po proudu. 

Rituál u ohně: Magický večer, kdy jsme se dívaly do plamenů a cítily sílu naší ženské komunity. Kdy jsme propustily to kým už nechceme být. 

Smích a sdílení: Vzpomínám na to, kolik radosti jsme spolu zažily. Bylo to tak upřímné a osvěžující potkat lidi, kteří to mají stejně.

Proč je důležité zpracovávat traumata?

Dostala jsem se tam k sobě. Do toho tichého, klidného místa uvnitř, které tam vždycky bylo, jen ho přehlušil ten všechen strach a stres. Káťa nám ukázala, že zpracování traumat není luxus, ale nutnost, pokud chceme žít svobodně. Jsem jí neuvěřitelně vděčná za to, jakým způsobem nás vedla – s láskou, profesionalitou a obrovskou dávkou pochopení.

Pokud se i vy cítíte zaseknuté nebo máte pocit, že se točíte v kruhu, chci vám říct jedno: Nebojte se odjet. Nebojte se otevřít. Tento pobyt bych doporučila každé ženě, která potřebuje na chvíli zastavit, vydechnout, nebo otevřít to, co už je v ní zralé na to, aby to konečně pustila ven. Na konci téhle cesty k sobě nečeká nic jiného než klid, svoboda a mnohem silnější verze vás samotných.

Díky všem těm úžasným ženám, které se mnou v Jívové tenhle kus cesty ušly. Bylo to transformující, bylo to léčivé a bylo to přesně to, co jsme všechny potřebovaly.

Pokud i vy chcete zažít něco krásného, tak jeďte sem.

Vaše Petra