Afirmace a vliv na život

V období, kdy panická porucha převzala kontrolu nad mým životem, jsem byla nesmírně citlivá na jakékoliv negativní zprávy. Najednou jsem si uvědomila, kolik negativity mě obklopuje a jak moc ovlivňuje mou již tak nemocnou duši. Stačilo se podívat na internet – vyplavily se na mě příběhy lidí trpících různými nemocemi a hororové scénáře, které se týkaly příznaků, jež jsem si sama hledala.

Reklamy a články byly cílené právě na mě díky vyhledávání symptomů, a tak jsem měla pocit, že není úniku. A když jsem zapnula televizi, zpravodajství mě opět bombardovalo mediální masáží negativity. Především v období covidu se šířil strach, se kterým jsem se jako člověk trpící panickou poruchou nemohla jinak než obávat o svůj život.

Strach se stal jednou z nejmocnějších zbraní manipulace s lidmi, a my, co bojujeme s panickými záchvaty, úzkostmi, hypochondrií nebo agorafobií, to velmi dobře známe. Cítila jsem, jako by nikde nesvítalo slunce. Moje hlava byla neustále v chaosu, a můj mozek mi nabízel negativní scénáře i na zdánlivě obyčejné momenty v životě.

Nevěděla jsem, jak s tímto bojem naložit a toužila jsem se zavřít do bubliny pozitivního světa, kde bych mohla nasát něco krásného. Hledala jsem cesty, jak své myšlenky ovládnout. Prvním krokem bylo přestat číst negativní příběhy, vyhledávat symptomy na internetu a sledovat zprávy. Musela jsem se distancovat od lidí, kteří mě neustále zahlcovali negativitou, abych se ochránila, protože moje mysl už nedokázala snášet další zátěž.

V této době se mi začaly vkrádat do mysli afirmace. Zprvu jsem jejich účinnost podceňovala a nevěřila, že by to mohlo fungovat. Ale protože jsem se cítila čím dál tím hůř, rozhodla jsem se je zařadit do svého každodenního režimu. Každé ráno jsem je poslouchala, abych nastartovala svůj den, a během dne, když jsem potřebovala povzbuzení, jsem se k nim opět vracela.

Začala jsem používat afirmace na různá témata – zdraví, pozitivní myšlení a hojnost ve všech oblastech života. Nejdříve jsem je nevnímala, protože jsem si říkala, jak je to absurdní, když uvnitř sebe cítím takovou bolest, a mám si říkat, jak jsem šťastná. Avšak po čase jsem pocítila změnu. Moje mysl začala vnímat i pozitivní momenty. Nejprve se při afirmaci objevil krátký úsměv, a poté jich přibývalo.

Nahradila jsem, negativní zprávy o svém zdraví, pozitivními afirmacemi, které podněcovaly víru v mé tělo. A ono to opravdu funguje – když svou mysl krmíte pozitivními myšlenkami, směřujete ji k lepším výsledkům.

Níže se s vámi podělím o afirmace, které mi pomáhají a vždy mě povzbudí, když to nejvíce potřebuji. Naučte se je pravidelně poslouchat a dopřejte si čas na to, abyste je začali opravdu cítit.

Petra

Více se dočtete v knize "Život s panickou poruchou".